Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rozvoj počáteční čtenářské gramotnosti u žáků ve vyloučených lokatách
Koudelková, Kateřina ; Wildová, Radka (vedoucí práce) ; Ronková, Jolana (oponent)
Diplomová práce se zabývá počáteční čtenářskou gramotností, a to u žáků kteří žijí ve znevýhodněné lokalitě. Cílem práce je zmapovat jaké faktory ovlivňují jejich čtenářskou gramotnost, jak negativně, tak i pozitivně. A jaké metody a postupy jsou při výuce výhodné. Teoretická část obsahuje čtyři kapitoly. Tématy jsou: vyloučená lokalita, Romové a jejich vztah ke vzdělání, metody počátečního čtení, předškolní příprava a přípravná třídou. V praktické části je cílem najít odpovědi na tři výzkumné otázky. A to formou rozhovorů s pedagogy, kteří učí na škole ve vyloučené lokalitě. Druhou formou jsou kazuistiky konkrétních žáků. Povedlo se zjistit odpovědi na dvě výzkumné otázky. Jak je to u romských žáků s počáteční čtenářskou gramotností? Kvůli nepodnětnému prostředí je žákova čtenářská gramotnost takřka nulová, a to do doby, než nastoupí do základní školy, případně do přípravného ročníku. Do mateřské školy bývají žáci sice zapsaní, ale bohužel docházka často bývá velmi špatná. Jaké faktory nejvíce ovlivňují čtenářskou gramotnost u žáků ze znevýhodněné lokality? Faktorem, který jejich gramotnost ovlivní pozitivně je škola, pokud ji žák pravidelně navštěvuje a absolvování přípravného ročníku. Negativním faktorem je nedostatečná předškolní připravenost, nepodnětné prostředí doma, vztah rodiny ke...
Analýza vybraných potřeb jedinců žijících v sociálně vyloučených lokalitách města České Budějovice a České Velenice
BĚLOCHOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá vybranými potřebami jedinců žijících v sociálně vyloučených lokalitách města České Budějovice a České Velenice. Cílem práce je zmapování a analýza psychosociálních potřeb jedinců, kteří žijí v sociálně vyloučených lokalitách města České Budějovice a České Velenice. Práce se zaměřuje na identifikaci základních potřeb jedinců, kteří v těchto lokalitách žijí a rovněž přináší určitý vhled do jednání, s nímž se u těchto osob můžeme setkávat. Výzkumné šetření se zabývá základními indikátory sociálního vyloučení. Práce je doplňována zjištěnými výsledky, kterých bylo dosaženo prostřednictvím kvalitativního výzkumu. Výstupem práce je poukázání na nutnost zaměření se na komplexní práci s osobami v sociálně vyloučených lokalitách, zejména pak na potřebu bezpečí a jistoty, z které následně vyplývají stěžejní oblasti vzájemné spolupráce.
Intervence orgánu sociálně právní ochrany dětí v rodinách žijících ve vyloučených lokalitách v působnosti MěÚ Nýřany
KOUBOVÁ, Jarmila
V bakalářské práci s názvem "Intervence OSPOD v rodinách žijících ve vyloučených lokalitách v působnosti MěÚ Nýřany" jsem se v teoretické části, kterou jsem rozdělila do dvou kapitol, věnovala nejprve historii sociálního vyloučení, poté samotnému vysvětlení pojmu sociální vyloučení. S tématem sociální vyloučení souvisí i pojem vyloučená lokalita. Zabývám se skupinami osob, které jsou nejvíce ohrožené sociálním vyloučením. Druhá kapitola přináší informace o sociální práci. Popisuji i historii sociální práce, která vznikla na podnět sociálních problémů ve společnosti. Je vymezeno postavení sociálního pracovníka v platné legislativě a jak je sociální pracovník definován odborníky z praxe. Následující pasáž popisuje úlohu sociálního pracovníka v rodinách s dětmi ve vyloučených lokalitách, vymezuje pracovníka OSPOD. Multidisciplinární spolupráce a nejčastější témata multidisciplinární spolupráce jsou námětem další části. Seznámení s nejvíce používanými přístupy k sociální práci a s pojmem případová konference zakončuje teoretickou část. Na samém počátku praktické části je přiblížena historie města Nýřany, která by měla napomoci pochopit specifika dané oblasti. Jsou charakterizovány vybrané vyloučené lokality v působnosti MěÚ Nýřany. Pro získání informací byl vytvořen výzkumný soubor z žen, které žijí v těchto vyloučených lokalitách a vychovávají zde své děti. Nad rámec zadání bakalářské práce jsem považovala za zajímavé získat i názory sociálních pracovníků, kteří v daných lokalitách vykonávají svoji nelehkou práci. Pokusila jsme se získané informace z obou výzkumných souborů porovnat a tím si vytvořit náhled na jejich vzájemnou interakci a na jejich názory na současnou situaci.
Bytová situace romské minority v Jindřichově Hradci
MELOUNOVÁ, Edita
Romové tvoří nejviditelnější a nejvýznamnější národnostní menšinu české společnosti. Patří u nás k marginálním skupinám - skupinám žijícím na okraji společnosti. Většinová společnost vidí v Romech "cikány", kteří se vyhýbají práci a občanským povinnostem, individua zneužívající sociální dávky neschopná běžného bydlení a standardních sousedských vztahů. Z tohoto důvodu se již od dětství ve společnosti cítí nejistí, odmítaní, žijí ve špatných materiálních podmínkách. Není pochyb o tom, že jsou diskriminováni, zejména při hledání důstojného bydlení a taktéž při přijímání do zaměstnání. Má bakalářská práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a výzkumnou. V první teoretické části jsem popsala a vysvětlila základní pojmy, jež se týkají sociálního vyloučení, Romů jako sociálně vyloučené skupiny, sociálně vyloučených lokalit, sociální situace jejich obyvatel apod. Ve výzkumné části jsem popsala použité metody kvypracování výzkumu. Daný problém jsem zpracovala kvalitativním výzkumem pomocí případové studie zkoumaných osob, a to prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s muži a ženami považující se za Romy žijící v Jindřichově Hradci ve dvou bytových domech a jedné vyloučené lokalitě. Vyhodnocování výsledků jsem prováděla formou otevřeného kódování, díky němuž jsem ze získaných informací vytvořila kategorie a subkategorie. Výzkumný soubor tvoří celkem šest informantů, kteří byli vybráni na základě metody ,,sněhové koule", kdy jsem díky doporučení majitele jednoho z bytových domů získala kontakt na svoji první informantku. Ta mi posléze pomohla zprostředkovat schůzku s dalšími členy mnou zkoumané skupiny. Výsledky výzkumu byly vyhodnoceny dle předem stanovených okruhů a porovnány s odbornou literaturou v kapitole "Diskuze". Z výzkumného šetření vyplynulo, že bydlet ve vyloučené lokalitě má na Romy horší dopad než bydlet v soukromých bytových domech. Výsledky výzkumu prokázaly, že vyloučená lokalita nemá dostatečně vybavené byty, dostupnost služeb v okolí není uspokojivá, vyskytuje se zde více zdravotních a psychických problémů v důsledku bydlení a v neposlední řadě tu panují nepříznivé hygienické podmínky. Problémem je, že samotné Město Jindřichův Hradec nepovažuje danou lokalitu na okraji města za vyloučenou, i přesto, že v mapách sociálně vyloučených lokalit Evropského sociálního fondu v ČR evidována je. Je tedy nezbytné, aby si Město tento fakt uvědomilo a přestalo před danou situací utíkat, protože jinak není možné aktuální stav řešit. Je pravdou, že Město se v poslední době snaží stavbu udržet ve funkčním stavu, ale i přesto zůstává lokalita vyloučenou kvůli obyvatelům a umístění této nemovitosti. Klíčovým úskalím lidí žijících ve vyloučené lokalitě je ztráta motivace k důstojnějšímu žití. Čím déle se potýkají se sociálním vyloučením, tím složitější je cesta k navrácení se do běžného života většinové společnosti. Stav ztráty motivace těchto lidí vzniká v důsledku bariér, které se vyskytují na cestě za jejich sociální integrací. Tyto překážky jsou pro ně bez pomoci téměř nepřekonatelné. Bylo by tedy vhodné soustavně pracovat na začlenění obyvatel vyloučené lokality do života majoritní společnosti města a podpořit Romy a sociálně slabší k potencionálnímu sociálnímu vzestupu.
Děti z vyloučené lokality Kladno - Dubí, Na Vysokém a jejich motivace ke vzdělávání
Janoušová, Tereza ; Dočkal, Jan (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dětmi z vyloučené lokality Kladno Dubí, Na Vysokém a jejich motivací ke vzdělání. Cílem práce je zjistit a zhodnotit, jak dané motivační faktory ovlivňují motivaci romských dětí z konkrétní vyloučené lokality ke vzdělání a na základě těchto zjištění navrhnout řešení ke zlepšení jejich motivace ke vzdělávání. Teoretická a praktická část jsou propojeny. Teoretická část popisuje základní pojmy. Praktická část specifikuje motivační faktory ke vzdělávání ve vztahu k dětem z vyloučené lokality Kladno Dubí, Na Vysokém
Sociální vztahy romské komunity v ulici Novohradská v Českých Budějovicích
PEJŠOVÁ, Dagmar Alexandra
Bakalářská práce se zabývá vysvětlením pojmů sociální vyloučení, vztahů romské komunity a majoritní společnosti, popisu lokality Novohradská a její historie s použitím odborné literatury. Cílem výzkumného šetření je zjištění sociálních vztahů u vybraných respondentů v ulici Novohradská a přiléhajícím domě v ulici J. Dietricha a jaké faktory tyto sociální vztahy narušují. Pro realizaci cíle je využit kvalitativní výzkum za použití metody rozhovoru pro sběr dat u vybraných respondentů.
Exkludované lokality v mediálním diskursu
BŘEČKOVÁ, Gabriela
Tato diplomová práce je zaměřena na identifikaci obrazu exkludovaných lokalit v mediálním diskursu. Posledních několik let formují média pohled majoritní společnosti na romskou minoritu a současně je konceptu sociální exkluze v České republice užíváno nejčastěji ve vztahu k lokalitám obývaným převážně příslušníky romské menšiny. Exkludované lokality se staly v médiích velmi diskutovaným tématem a média předkládají exkludované lokality jako problematické, ať již z hlediska nezaměstnanosti, chudoby, maximálního využití sociálních dávek jejími obyvateli, problémy s bydlením, kriminalitou, organizovaným zločinem, tak nepořádkem a problémy se školní docházkou dětí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.